Jedním z nejviditelnějších úspěchů polistopadového vývoje v naší zemi je prodloužení průměrné délky života našich občanů. Nyní se dožíváme o 7,5 roku vyššího věku než na konci komunistické éry. Zásluhy si mezi sebe dělí především výrazně čistší životní prostředí a pokrok v medicíně.
Takto razantní demografická proměna umožňuje našim seniorům výrazně déle se radovat ze života a předávat zkušenosti svým potomkům. Je ovšem nutné pracovat na zachování kvality jejich životů a nabídnout jim smysluplnou náplň.
Starostové měst a obcí se s fenoménem nárůstu počtu lidí ve vyšším věku potýkají například v oblasti bydlení. Je třeba budovat nové domy pro seniory a domy s pečovatelskou službou. To je ovšem samozřejmě málo. Dnešní senioři právem chtějí být aktivní a podílet se na životě své komunity. Je to pro naše samosprávy velká výzva. Věřím, že například akcí určených pro všechny generace bude přibývat. Není žádný důvod, aby vnoučata nemohla trávit volných čas se svými dědečky a babičkami například na kulturních akcích nebo při sportu. Jen je k tomu občas třeba vytvořit odpovídající podmínky.
Řada dříve narozených občanů strávila celý život prací a nyní by si ráda splnila své dřívější sny. Platí to například o vzdělání. Naše společnost musí seniorům nabízet příležitosti rozšiřovat si své vědomosti například formou „univerzit třetího věku“. Být vzdělaný, mít možnost čerpat vědomosti o nejrůznějších oborech a orientovat se v nabytých informacích nemůže být jen doménou mladé či střední generace. Senioři mají v tomto směru stejná práva jako kdokoliv jiný.
S postupujícími roky a případnými nemocemi jsou pak samozřejmě senioři stále více odkázáni na pomoc druhých. Jednoznačně preferuji vytváření takových podmínek, aby mohli dožívat v rodinách obklopeni svými blízkými. Bude to vyžadovat změny v nastavení zdravotních i sociálních služeb, aby bylo podstatně snazší poskytovat je přímo v domácnostech. Rovněž bude důležité zvládnout péči o dříve narozené občany v době, kdy budou jejich blízcí například v zaměstnání, případně na několik dní odjedou mimo domov.
Jsem přesvědčen, že dříve narození občané jsou důležitou součástí naší společnosti. Ne nadarmo se říká, že některé momenty například s malými dětmi si dokážeme vychutnat mnohem lépe jako dědečkové a babičky než jako tátové a mámy. A nikoliv bez důvodu řada z nás vzpomíná na své prarodiče s láskou a úctou a v duchu jim děkuje za chvíle, které spolu mohli strávit. Pojďme se postarat, aby takových chvil mohlo být co nejvíce.